Svatý týden

S V A T Ý   T Ý D E N

Vrcholem církevního roku je právě Svatý týden aneb Pašijový týden, který začíná Květnou nedělí a končí nedělí Vzkříšením. Ježíšovo utrpení, zrada, smrt a zmrtvýchvstání jsou právě ty události, ze kterých vyplývá smysl a cíl veškerých lidských dějin. Připomeňme si tedy ve stručnosti, který den v tomto týdnu, co znamená.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Květná neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými větvemi, květy. U nás se k tomuto účelu používají „kočičky“. Zároveň se jedná o poslední neděli postní.

MODRÉ PONDĚLÍ

Podle tradice se by se o masopustním pondělku nemělo pracovat. Kostely se zdobí do modra. Verzí proč je modré pondělí zrovna modré, je několik. Třeba německé „blau“ značí jak slovo modrý, tak i víkendovou opilost, ze které by mohla být odvozena i ta nečinnost.

ŠEDIVÉ ÚTERÝ

Připomíná prokletí neplodného fíkovníku, které představuje nevěrný židovský národ a mnohé křesťany, kteří se raději klaní „zlatému teleti, než-li Pánu Bohu v poslušnosti a nenesou plody v lásce i z lásky ke druhým“.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Škaredá proto, že se Jidáš škaredil (žaloval) na Ježíše. Proto se my tento den budeme raději usmívat, abychom se nemuseli po celý rok mračit. Zároveň se provádí „jarní úklid“, vymetají se komíny, smýčí se domy.

ZELENÝ ČTVRTEK

Na zelený čtvrtek vše zelené, takže se budeme postit a jíst jen zeleninu, abychom byli po celý rok zdraví. Název samozřejmě vznikl opět z německé zkomoleniny Greindonnerstag (lkavý čtvrtek). Připomínáme si poslední večeři Páně. Tímto dnem umlkají při liturgii zvony (odlétají do Říma) a znovu se rozezní při Gloria na Bílou sobotu. Místo zvonů nastupují děti se svými řehtačkami a klapačkami.

VELKÝ PÁTEK

V tento den se drží přísný půst na znamení smutku, ticha a arozjímání, protože právě v tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Veškerá výzdoba je chudá a písně se zpívají bez hudebního doprovodu. Otevírá se cesta k Bohu, a podle pověr i země se svými poklady, horská voda se mění ve víno.

BÍLÁ SOBOTA

Bílá znamená čistotu a smytí hříchů křtem. Probíhají důkladné přípravy na Hod boží, uklízí se, bílí se, zdobí vajíčka, připravují se sváteční pokrmy. Přilétají zvony a končí dlouhotrvající půst.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. A právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých, čímž dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Všichni se radují z příchodu Pána. Proto křesťané tento den nazvali “dnem Páně” a pravidelně se schází k “lámání chleba”.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Velikonoční pondělí je nejvýznamnějším dnem tohoto cyklu. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.

BÍLÁ NEDĚLE

Bílá nedělě je druhou velikonoční nedělí, kdy naposledy novokřtěnci oblékají bílé křestní roucho. Tento den bývá často dnem slavnostního prvního přijímání.

Zároveň nutno poznamenat, že tyto svátky s křesťanskou symbolikou jdou ruku v ruce s pohanskými zvyky, jak už jsme Vám představili minulý týden v článku „Jarní rovnodennost aneb červené svátky“.


Zdroj: Velikonoční zvyky, Velikonoční období, Svatý týden